Prohlídky

Areál Baziliky Navštívení Panny Marie ve Frýdku je volně přístupný:

  • v letním období (od Květné neděle do svátku Všech svatých) 7:00 - 19:00
  • v zimním období (od svátku Všech svatých do Květné neděle) 9:00 - 16:00 (dle klimatických podmínek)

Bazilika Navštívení Panny Marie stejně jako další kostely ve farnosti jsou přístupné pravidelně v čase konání bohoslužeb.

V rámci projektu Otevřené chrámy je bazilika otevřená od  1. května do 31. října.

Prohlídky ve věži farního kostela sv. Jana Křtitele zajišťuje Sdružení Filip Neri. Informace o otevírací době jsou na stránkách http://www.svatojanskavez.cz

Kaple sv. Kříže - Hájek

Roku 1786 vztyčil Michal Hirschheimer v arcivévodském lese Hájek dřevěný kříž u pramene. V té době byl již chrám P. Marie ve Frýdku poutním místem. Jeho poutní význam byl ohrožován cirkevními reformamy, které prosazoval Josef II. , redukcí poutních míst. Frýdek zůstal poutním místem a i ke kříži v lese začaly chodit procesí, coby součástí poutě do Frýdku. Lidé začali věřit v zázračné účinky vody v Hájku, voda z Hájku se začala dávat jako dárek z poutě do Frýdku. Poutníci se u pramene omývali.

 

  • 1786 vztyčil Michal Hirschheimer kříž u pramene Frýdecký farář hrabě Pražma kříž zastřešil
  • 1834 farář Josef Karel Schipp nechal vybudovat dřevěnou kapli Povýšení svatého Kříže
  • 1850 farář Pavel Proutek nechal vybudovat kamennou studni s okrasnou mříží
  • 1891 věnovala Jilie Janitzká z Frýdku nynější hlavní oltář s dřevěným sousoším Kalvárie
  • 1952-1953 prošla kaple rekonstrukcí, přibyla jí zvonice
  • 2006-2007 prošla kaple poslední rekonstrukcí
  • 2009 areálu přibyl beznariéróvý přístup, kamenné lavičky, můstky v lese, Hájku byla vydána turistická známka

Součastnost:

Voda v Hájku se nachází v lese Hájek na hranici Lískovce a Sedlišť. Autem přímo z města do Hájku neprojedete, cesta vedoucí z Nové osady má totiž značku průjezd zakázan, takže musíte přijet buď přes Lískovec, nebo přes Bezručovou vyhlídku. Zaparkovat se dá na točně v hájku. Což je cca 100 m od pramene. Autobusem musíte jet na zastávku Lískovec Hájek. Místní lidé i přespolní v dnešní době stále chodí pro vodu, kterou pak doma užívají. Kvalita vody je sledována hygienou každý měsíc. Turistická známka je k dostání v Beskydském informačním centru ve Frýdku i v Místku.

Kostel sv. Jošta

Pozdně renesanční kostel sv.Jošta v současném městském parku Komenského byl vystavěn původně na mírném návrší za městem v polích, nad důležitou cestou z Frýdku do Těšína. Je důkazem pololidové architektury. Daleko od hradeb města v terénu tvořil dominantu bývalého Horního předměstí. Byl postaven z čistě duchovního charakteru, protože Frýdek v té době nebyl tak velkým městem, aby potřeboval další kostel. Ani expandovat katolickou víru do protestantismu šířícímu se od Těšína se nezdá pravděpodobné. Zdá se že šlo o čistě soukromou vůli hrabat Bruntálských. Kostelík má jednoduchou renesanční podobu. Obdélná stavba s opěrnými pilíři po obvodě je zakončena půlkruhovým presbytářem s malou kruhovou sakristií za ním. Nad jednoduše vyzdobeným štítem stojí nízká dřevěná věžička se zvonky. Stejně jako celá střecha je pokryta šindelem. Na počátku 21. století prošel kostel generální opravou, kdy byla vyměněna celá konstrukce střechy a nová fasáda. Kostelík je přístupný příležitostně. Zajímavostí je, že při jeho opravě bylo na půdě nalezen poklad v podobě hliněného džbánku s mincemi ze 17. století. Ty jsou dnes vystaveny na zámku.

Datum přesného založení neznáme. Údajně byl dle jedné listiny vystavěn r. 1612 vně města hrabětem Bartolomějem Bruntálským z Vrbna, pánem na Frýdku. Ale, byl-li vystavěn Bartolomějem Bruntálským, pak to nemohlo být r. 1612, protože tento zemřel už v roce 1604! Považujeme-li datum 1612 za datum vzniku kostela, pak vznikl za Jana Bruntálského, který panství zdědil. Tento omyl velice překvapuje, uvědomíme-li si, že autor listiny Wolf žil právě v době nedlouho po založení kostela. Je možné se domnívat, že s myšlenkou vystavět kostel přišel Bartoloměj Bruntálský, ale dílo uskutečnil až jeho synovec Jan. A nebo se kronikář zmýlil a kostelík nebyl vystavěn 1612, ale jistě za Bartoloměje. Jisté však je, že v r.1617 již kostel na frýdeckém předměstí stál. Patronem kostela byla hraběcí rodina Bruntálských, která se tohoto patronátu brzo vzdala ve prospěch vratislavského biskupa. Roku 1660 byl kostelík nově omítnut a ozdoben novým oltářem. Uprostřed střechy na štítě byla postavena věžička se dvěma zvonky. Nový hlavní oltář byl postaven r.1666 a posvěcen 1673 ke cti a chvále sv.Jošta. V 17. století kolem kostela vznikl morový hřbitov, který později po zrušení hlavního hřbitova kolem farního kostela jeho funkci nahradil až do r. 1894, kdy se zde pochovávalo naposled a ve 30. letech 20. století byl zrušen úplně.

Bazilika Navštívení Panny Marie

Chrám byl postaven na místě, kde v polovině 17. století podle pověsti dělníci nalezli při kopání hlíny kamennou sochu Panny Marie, kterou přenesli do farního kostela, ale dalšího dne ji nalezli opět na původním místě. Na tomto místě byla nakonec ponechána. Jiný pramen však uvádí, že sochu nechal roku 1665 vytesat František Eusebius z Oppersdorfu. Jisté však je, že od poloviny 17. století do Frýdku přicházelo množství poutníků, kterých po vybudování dřevěné kaple nad sochou roku 1706 stále přibývalo.

Základní kámen kostela byl položen 1740, stavbu vedl Bartoloměj Wittner. Roku 1759 byl chrám vysvěcen, avšak až roku 1777 byl chrám dokončen. Socha Panny Marie byla umístěna nad svatostánek. Frýdek tak získal dominantu, díky níž je občas nazýván „Slezské Lurdy“.

Význam chrámu byl podtržen 30. srpna 1999, kdy byl kostel povýšen papežem Janem Pavlem II. na basiliku minor. V současné době probíhá rozsáhlá rekonstrukce okolí chrámu, zchátralého a poničeného během období totality.

V roce 2011 byla dokončena kompletní rekontrukce venkovních prostor. Otevření pro veřejnost září 2011.

Z DĚJIN BAZILIKY NAVŠTÍVENÍ PANNY MARIE

POČÁTKY MARIÁNSKÉHO POUTNÍHO MÍSTA

Mariánské poutní místo ve Frýdku se stalo, již mnoho let před stavbou vlastního chrámu, významným duchovním centrem města a jeho okolí. Tradice mariánské zbožnosti se postupně rozvíjela již během 17. století.

Na přání majitele panství hraběte Jana Bruntálského z Vrbna zakládají dominikáni z Těšína v roce 1613 ve Frýdku při farním kostele Sv. Jana Křtitele Bratrstvo Nejsvětějšího růžence Panny Marie. Bratrstvo sdružovalo měšťany, obyvatele okolních vsí i šlechtice, kteří společně slavili mariánské svátky, podíleli se na charitativní a společenské činnosti a podporovali je svými dary.

V nejistých letech třicetileté války získávalo úsilí bratrstva stále větší ohlas. Tato doba je spojena s příchodem nových vlastníků panství, hrabat z Oppersdorfu. První majitel, hrabě Jiří z Oppersdorfu /1636-1651/ v sobě spojoval náboženskou horlivost, sebevědomí významného slezského aristokrata a mocného císařského úředníka, osobnost zdatného hospodáře a zároveň tvrdého feudálního pána. Na rozdíl od jiných podobných měl však také vynikající humanistické vzdělání a bohatou životní zkušenost získanou za studijních cest v Itálii, Rakousku aj., kde měl možnost poznat duchovní svět právě rodícího se baroka, ale i velkolepý svět doznívající renesance i antických památek.

Číst dál: Bazilika Navštívení Panny Marie